DUBEN
Prasátka šla na travičku, vlk se shcoval do háječku.
Prasátka se polekala, do domečku utíkala.
I když jsme jen malé děti,
umíme už třídit smezí.
Modrá, žlutá, zelená,
víme, co to znamená.
Nedá nám to žádnou práci,
už jsme jako dospěláci.
Papír, plasty, sklenice, nápojové krabice.
Všichni dobře znáte to sluníčko zlaté.
Každé ráno časně vstává,
z výšky na nás mává.
Každý den se z nebe směje,
paprsky nás krásně hřeje.
Třídit odpad, to je hračka,
umí to už malá Kačka.
Máme tady sběrný dvůr,
sem odpadky vyhazuj.
Krávy mají telátka, klisny mají hříbátka,
ovce mají jehňátka, kozy mají kůzlátka.
Slípky mají kuřátka, husy mají housátka,
kachny mají kachňátka, fenky mají štěnátka.
Kočky mají koťátka, mámy mají miminka,
jako moje maminka.
BŘEZEN
Hezkou knížku otevřeme
a potom si s chutí čteme.
Dáme nožku přes nožku
jako knižní záložkul
A když ji pak dočteme
tak tu knížku zavřeme.
Leze, leze brouk, vítr do něj fouk.
Roztočil ho dokola, zavolejte doktora.
Převalil se na záda a zatřepal nohama.
Šel tatínek do lesa, že tam kluka vytesá.
Vyřezal mu tělo, hlavu, ještě trochu spravit bradu.
Tohle zvláštní děcko, slupne skoro všecko.
Knížka je můj kamarád,
do ruky ji vezmu rád.
Dozvím se v ní spoustu věcí,
a to za to stojí přeci.
Když se řekne abeceda, tak to není žádná věda.
Každý kluk i holčička, i ta hodně maličká,
Honzík nebo Alenka naučí se písmenka.
Mařenu nesem s velikým nosem,
do vody ju dáme, jaro přivítáme.
Ejchu, ejchu, ejchuchu, jaro už je ve vzduchu,
ejchu, ejchu, ejchuchu, zima už je pryč.
Cvrček cvrá, cvrky, cvrky,
na pasece mezi smrky.
Malý brouček v trávě brečí, broučková ho jísti učí.
Dává broučku do pusinky broskve, trny a brusinky.
ÚNOR
Nač má člověk smyslů pět?
Aby mohl poznat svět.
Hmatem pozná, co je hladké,
chuť mu poví, co je sladké,
čich, ten vždycky vyzvoní,
když mu něco nevoní.
Zrak mu slouží ke koukání
a sluch zase k poslouchání.
Paci, paci, pacičky,
to jsou moje ručičky.
Ťapy, ťapy, ťapičky,
to jsou moje nožičky.
Ručky, aby dělaly,
nožky, aby běhaly.
Očička jsou ke koukání,
ouška zase k poslouchání,
pusinka je na papání,
a nosánek na čmuchání.
To jsou prsty, to jsou dlaně,
mýdlo s vodou patří na ně.
A po mýdle dobré jídlo,
a po jídle zase mýdlo.
Hlava, rameno, kolena, palce,
kolena, palce, kolena palce.
Hlava, ramen, kolena, palce,
oči, uši, pusa, noc.
Když já se vytáhnu,
až na strop dosáhnu,
když já se přikrčím,
u země trčím,
a když se zatočím,
acelý svět roztočím,
a když si sednu,
ani se nehnu.
Zajíc přišel k zubaři a měl plno strachu.
Doktor řekl: v pravý čas, máme tady zubní kaz,
proto tedy brachu!
Žádné sladké dobroty, dej si raděj navíc,
zeleninu, ovoce, a zas budeš zdravý.
Máme rádi ovoce, koupeme se v potoce,
zeleninu rádi jíme,
doktora se nebojíme.
Na lekářskou prohlídku přiskákala žába.
Měla rýmu, kašlala, že je léto nedbala, měla teplý kabát.
Pan doktor se zamyslel, potom řekl koukej,
denně sprchu studenou a zas budeš oukej.
Máme rádi ovoce, koupeme se v potoce,
zeleninu rádi jíme,
doktora se nebojíme.
Když už bylo k večeru pan šnek se svou chýškou,
stěžoval si velice na lékařské prohlídce, že ho bolí bříško.
Pan doktor ho proklepal, do lékařské zprávy
napsal více sportovat a jíst méně trávy.
Máme rádi ovoce, koupeme se v potoce,
zeleninu rádi jíme,
doktora se nebojíme.
Prasátka šla na travičku, vlk se shcoval do háječku.
Prasátka se polekala, do domečku utíkala.
I když jsme jen malé děti,
umíme už třídit smezí.
Modrá, žlutá, zelená,
víme, co to znamená.
Nedá nám to žádnou práci,
už jsme jako dospěláci.
Papír, plasty, sklenice, nápojové krabice.
Všichni dobře znáte to sluníčko zlaté.
Každé ráno časně vstává,
z výšky na nás mává.
Každý den se z nebe směje,
paprsky nás krásně hřeje.
Třídit odpad, to je hračka,
umí to už malá Kačka.
Máme tady sběrný dvůr,
sem odpadky vyhazuj.
Krávy mají telátka, klisny mají hříbátka,
ovce mají jehňátka, kozy mají kůzlátka.
Slípky mají kuřátka, husy mají housátka,
kachny mají kachňátka, fenky mají štěnátka.
Kočky mají koťátka, mámy mají miminka,
jako moje maminka.
BŘEZEN
Hezkou knížku otevřeme
a potom si s chutí čteme.
Dáme nožku přes nožku
jako knižní záložkul
A když ji pak dočteme
tak tu knížku zavřeme.
Leze, leze brouk, vítr do něj fouk.
Roztočil ho dokola, zavolejte doktora.
Převalil se na záda a zatřepal nohama.
Šel tatínek do lesa, že tam kluka vytesá.
Vyřezal mu tělo, hlavu, ještě trochu spravit bradu.
Tohle zvláštní děcko, slupne skoro všecko.
Knížka je můj kamarád,
do ruky ji vezmu rád.
Dozvím se v ní spoustu věcí,
a to za to stojí přeci.
Když se řekne abeceda, tak to není žádná věda.
Každý kluk i holčička, i ta hodně maličká,
Honzík nebo Alenka naučí se písmenka.
Mařenu nesem s velikým nosem,
do vody ju dáme, jaro přivítáme.
Ejchu, ejchu, ejchuchu, jaro už je ve vzduchu,
ejchu, ejchu, ejchuchu, zima už je pryč.
Cvrček cvrá, cvrky, cvrky,
na pasece mezi smrky.
Malý brouček v trávě brečí, broučková ho jísti učí.
Dává broučku do pusinky broskve, trny a brusinky.
ÚNOR
Nač má člověk smyslů pět?
Aby mohl poznat svět.
Hmatem pozná, co je hladké,
chuť mu poví, co je sladké,
čich, ten vždycky vyzvoní,
když mu něco nevoní.
Zrak mu slouží ke koukání
a sluch zase k poslouchání.
Paci, paci, pacičky,
to jsou moje ručičky.
Ťapy, ťapy, ťapičky,
to jsou moje nožičky.
Ručky, aby dělaly,
nožky, aby běhaly.
Očička jsou ke koukání,
ouška zase k poslouchání,
pusinka je na papání,
a nosánek na čmuchání.
To jsou prsty, to jsou dlaně,
mýdlo s vodou patří na ně.
A po mýdle dobré jídlo,
a po jídle zase mýdlo.
Hlava, rameno, kolena, palce,
kolena, palce, kolena palce.
Hlava, ramen, kolena, palce,
oči, uši, pusa, noc.
Když já se vytáhnu,
až na strop dosáhnu,
když já se přikrčím,
u země trčím,
a když se zatočím,
acelý svět roztočím,
a když si sednu,
ani se nehnu.
Zajíc přišel k zubaři a měl plno strachu.
Doktor řekl: v pravý čas, máme tady zubní kaz,
proto tedy brachu!
Žádné sladké dobroty, dej si raděj navíc,
zeleninu, ovoce, a zas budeš zdravý.
Máme rádi ovoce, koupeme se v potoce,
zeleninu rádi jíme,
doktora se nebojíme.
Na lekářskou prohlídku přiskákala žába.
Měla rýmu, kašlala, že je léto nedbala, měla teplý kabát.
Pan doktor se zamyslel, potom řekl koukej,
denně sprchu studenou a zas budeš oukej.
Máme rádi ovoce, koupeme se v potoce,
zeleninu rádi jíme,
doktora se nebojíme.
Když už bylo k večeru pan šnek se svou chýškou,
stěžoval si velice na lékařské prohlídce, že ho bolí bříško.
Pan doktor ho proklepal, do lékařské zprávy
napsal více sportovat a jíst méně trávy.
Máme rádi ovoce, koupeme se v potoce,
zeleninu rádi jíme,
doktora se nebojíme.
Hrozný kašel si mě našel, na nohy je zima
a v nose zas rýma.
Vždycky jednou dýchnu, potom hrozně kýchnu.
Šiju, šiju košilku,
ušiju ji za chvilku.
Pak ušiju kabátek,
naší Dáši na svátek.
Pekař peče koláče,
až je sundá z pekáče,
s máke nebo s tvarohem,
sníme je hned za rohem.
Kam se ježek v zimě schoval?
Neklouzal se, nesáňkoval.
Zahrabal se do listí,
od té chvíle spí a spí.
Zahrabal se do země:
lidičky, vzbuďte mě,
až zavoní fialky, zazpívají píšťalky.
LEDEN
My tři králové jdeme k Vám,
štěstí, zdraví vynšujem Vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta
my jsme k Vám přišli z daleka.
Proč bychom se školy báli,
nejsme žádní peciváli.
Máme přece bystrou hlavu,
k učení i pro zábavu.
Přerosteme táty, mámy,
počítejte brzo s námi.
Šlapy, šlapy, šlápoty,
pletou se jim do noty.
Ťuky, ťuky už tu jsou,
štěstí, zdraví vynšujou.
Zpívá Pavel, Olda, Míra -
panímáma otevírá.
Utíkám, utíkám, já se chytit nenechám.
Zima už je blízko nás, už je přece její čas.
Utíkám, utíkám, já se chytit nenechám.
Protřepeme ručičky, zadupají nožičky,
to se pak zahřejem, od hlavy až po špičky.
Sněhurko, upívej písničku,
zatancuj s námi chviličku.
Sněhový šátek Sněhurka má,
a koho pohladí, tomu ho dá.
Letí vločka z nebe,
nos jí přitom zebe.
Vše se změní rázem,
až dopadne na zem.
Karneval nechodí potichu,
karneval v okolí znají.
Po kapsách nosívá muziku,
z kapes mu písničky hrají.
Kdo by se bál, kdo by se bál,
za co chci můžu jít na karneval.
Šašek dělá legraci, má to přece na práci.
Rozhazuje rukuma, vykopává nohama,
zadečkem si zavrtí, potom mává na děti,
široce se usměje, dobrý den jim popřeje.
PROSINEC
Bum, bum ratata,
čerti buší na vrata.
Bumtarata, bumtarata,
na ty vrata, na totata.
Čmáraj na ně, čmáraj více,
načmárali čmáranice.
Cupy, dupy, cupity,
zadupali kopyty.
Radost máme, radost dáme,
i když jenom úsměvem,
naVánoce zazpíváme,
štěstí, zdraví popřejem.
Zelenej se jedličko,
narovnej se maličko.
Líbíš se mi, vezmu si tě,
budeš vonět v našem bytě.
Zelenej se jedličko.
Dám ti hvězdu na čelo,
večer bude veselo.
Můžu ti to předem slíbit,
bude se ti u nás líbit,
dám ti hvězdu na čelo.
Stromečku vstávej,
ovoce dávej,
umyj se, ustroj se,
je Štědrý den.
LISTOPAD
Vzal si malíř pestré barvy,
listí stromů maluje.
Příroda se rozzářila,
to podzim zas čaruje.
Šel houbař na houby,
jestli on tam zabloudí.
Nezabloudí, těště se,
on nám houby přinese.
Šel zajíček ťapky, ťapky,
na trávníčku hopky, hopky.
Skoč zajíčku vesele,
vyber sobě přítele.
ŘÍJEN
Zahradníčku náš, co v zahrádce všechno máš?
Vyrostla mě okurka, tu v zahradě mám
Děda řepu nevytáhne,
je na něj moc veliká.
A tak rychle, honem, honem,
pro babičku utíká.
Melu, melu pšeničku,
do zlatého hrníčku,
až umelu budu píct,
až upeču budu jíst.
Kolo, kolo, kolotoč,
jen se točí, neví proč.
Točíme se dokolečka,
zamáváme na chlapečka.
Až se trochu povozíme,
pak kolotoč zastavíme.
Vyrostla řepa veliká, na políčku, na poli,
děda velký košík má,
řepou si ho naplní.
Jednou venku při setmění,
děti v strašidla se mění.
V okně dýně, uvnitř svíčka,
halloweenská mají trička.
Od domu k domu běhají,
a koledu všem říkají.
Prší, prší, jen se leje,
kam se dráčci podějeme.
Poletíme ve spěchu
do domečku pod střechu.
Na provázku visí drak, vyletěl až do oblak.
Stoupá stále výš a výš, že ho sotva uvidíš.
Vítr ho zas dolů vrací, nezlob draku, já mám práci.
Koupil si dráček na nový fráček,
koupil si drak na nový frak.
Na každém knoflíčku, bude mít mašličku,
a pa si drak obletí mrak.
Hola děti, hola,
roztočíme kola.
Toč se, toč se kolotoči,
ať se děti rychle točí,
a pak pomalu se toč,
zastavíme kolotoč.
V lese je krásně, jehličí voní,
příroda prosí, nebuďte sloni.
My sloni nejsme, půjdeme tiše,
co nám sel dává chceme vidět i slyšet.
ZÁŘÍ
Ahoj kluci, ahoj holky,
vítejte do naší školky.
Kamaráda pozdravíme,
a pěkně ho pohladíme.
Společně jsme v lese byli,
ale pak jsme
zabloudili.
Kamaráda
hledáme,
však
ho taky poznáme.
Běžel tudy zajíček, houpy, houpy,
nesl pytel žemliček, houpy, houpy.
Počkej na mě, zajíčku, houpy, houpy,
dej mi jednu žemličku, houpy, houpy.
Běžel zajíc přes kopec, houpy, houpy,
udělal kotrmelec, houpy, houpy.
nesl pytel žemliček, houpy, houpy.
Počkej na mě, zajíčku, houpy, houpy,
dej mi jednu žemličku, houpy, houpy.
Běžel zajíc přes kopec, houpy, houpy,
udělal kotrmelec, houpy, houpy.
Na poli jsou hlávky zelí,
za každou z nich ušák sedí.
Kolik nás? Mnoho nás.
Kterého si vyhledáš?
Zajíčku, jak se jmenuješ?
Zajíček v své jamce sedí sám, sedí sám.
Ubožáčku co je ti, že nemůžeš vstávati?
Chutě skoč, chutě skoč a vyskoč.
Tancovali zajíci, dokola se točili.
Jedna, dvě, tři, čtyři, dokola se točili.
Vyletěla včelička, polekala zajíčka,
zajíc běží co má sil,
jako kdyby závodil.
Když se trochu vzpamatoval,
do nory se radši schovat.
Ještě teď mu v halvě zvoní
a přemýšlí, kdo ho honí?
Jede, jede mašinka,
kouří se jí z komínka.
Jede, jede do školky,
veze kluky i holky.
Nejdřív je to bílé, voňavé,
potom zelené, kyselé,
nakonec červené a sladké.
Naše malé prsty,
co nám nesou v hrsti?
Rezevři je maličko!
Petříku, Honzíku,...
Nic v nich není?
Petřík, Honzík,...odpovídá:
jablíčko!
Už krásný podzim podává,
jablka sladká, voňavá.
Vezmi si jedno do dlaní a kousni:
dobré chutnání!
Veverka Čiperka, ta druhá zrzečka,
honí se po stromech dokolečka.
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez
a zase na větev dokolečka.
Ovoce už dozrává,
vítr si s ním pohrává.
Houpá hrušky, houpá švestky,
houpá také jablíčka -
malá i ta veliká.
Houpy, houpy, hou,
houpají se, nespadnou.
Leze ježek po trávníčku,
leze ježek po lese,
když se blíží nebezpečí,
bodlinkami brání se.
Když si vůbec neví rady,
do klubíčka schoulí se.
Nejdřív je to bílé, voňavé,
potom zelené, kyselé,
nakonec červené a sladké.
Naše malé prsty,
co nám nesou v hrsti?
Rezevři je maličko!
Petříku, Honzíku,...
Nic v nich není?
Petřík, Honzík,...odpovídá:
jablíčko!
Už krásný podzim podává,
jablka sladká, voňavá.
Vezmi si jedno do dlaní a kousni:
dobré chutnání!
Veverka Čiperka, ta druhá zrzečka,
honí se po stromech dokolečka.
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez
a zase na větev dokolečka.
Ovoce už dozrává,
vítr si s ním pohrává.
Houpá hrušky, houpá švestky,
houpá také jablíčka -
malá i ta veliká.
Houpy, houpy, hou,
houpají se, nespadnou.
Leze ježek po trávníčku,
leze ježek po lese,
když se blíží nebezpečí,
bodlinkami brání se.
Když si vůbec neví rady,
do klubíčka schoulí se.
